Essaouira, za hradbami mediny

Těžko říci jestli vás v noci bude vzbudí šumění příboje atlantiku nebo cheechtání racků. Po předchozím dni jsme spali opravdu tvrdě. Oproti večeru je ráno v ulicích lidí málo a to je signál vyrazit fotit. Působíme asi profesionálně nebo moc komicky (zrcadlovky s adaptery na gopro a pod), protože nás třikrát oslovili zda-li nejsme z lonely planet, či national geographic. Turisty lákají na oslovení helou my friend... coz zkusili hned po té co zjistili že jsme turisti.

Medina, opevněná, stará část města, pro evropany popsatelná pojmem Citadela. Pískově žluté barvy hradeb se tu mísí se stíny a bílou omítkou budov. Hradby nás dovádějí do přístavu kde se s Jindrou dává do řeči starý rybář. 'Támhle to, to je pevnost. Za odlivu tam dojdete suchou nohou, dříve to spolu s tou druhou zříceninou na horizontu bránilo Medinu. A ty velké lidě v přístavu ty jezdí lovit pro fabriku. Loví všechno, od sardinek po žraloky. Vyjedou na moře, ty malé na dva dny ty velké na čtyři dny, a do támhletoho ledu co si vezou, naloží úlovek. A ta malá loď u tý velký,tím roztahávají sítě.' Evidentně jsme vzbudili zájem u blíže nespecifikované skupinky, která nás prosí ať je nefotíme ( nějak si tunili sítě kameny a opravdu nechtéli dokumentaci). Potom nás provádí mezi loděmi ukazuje tisíc háčku, kilometrové lanko - rybář by možná řekl udici, když se najednou vnořujeme do davu trhovců. Jsme tam s místním rybářem, nikdo nekouká divně. A fotíme si co chceme. Jsou tu sardinky, mureny, red snipper, siven, hromada platejzů. No snad vše od ryb, přes hlavonožce až po korýše humry nevyjímaje. A jí zde i trnuchy.

'Pojďme na hradby... támhle stála pevnost kartaginců... támhle féničanů a společně s troskami na horizontu tvořili obranu. Dříve bylo moře dál...' Náš samozvaný průvodce dosfal 10Dh (1Dh asi 2.5Kč) a my vyrazili dál ... fotit racky,kterých bylo díky rybářům všude plno.

Slunce pálí jdeme k oceánu. Vlny na serf dnes nejsou. Jindra studuje průvodce, já si jdu zaběhnout až k troskám opevnění a zpět. Cestou se dávám do řeči s nějským chlapíkem. Má rád cestovatele a zve nás večer na čaj. Bohužel ale na místo schůzky nedorazil.

Pár informací pro cestovatele
Na hlavním bus nádraží moc milí nejsou, chtějí prostě prachy prachy a znova prachy a dost neodbytně! Vyplatí se podle mapy/mobilu dojít asi 1km na stanoviště SupraTour (tím jsem nahaněče opravdu naštval). Cena do Marakeše je 70 Dh .. pak dále nočním vlaken do Fezu 150Dh.

Výborné bistro s rybím tažínem a čajem jsme přidali na Foursquare! Majitel je zajímavý člověk. V noci jezdí s hvězdářským dalekohledem a to mu dává inspiraci k malování. Kavárna se jmenuje Cafe Galery.

Bydlení v DalFaram (je i na TripAdvisoru) je trošku dražší 150Dh/noc) ), ale velmi čisté, komfortní a se snídaní. Majitel je hudebník a večery hraje chillout kytarové songy. Supr atmosféra!

Vegetarianský tažín je cca 40Dh, rybí asi 60Dh.
Marocká whisky alias sladký mátový čaj cca 12Dh.
2l vody 6Dh
Malý kebab v chlebu (resp grilované maso s omáčkou a cibulkou) 10Dh velikost asi jako cheeseburger.
5ks sladkostí něco jako perníkové těsto v sirupu 10Dh
Grilované ryby (ty jsme neměli) porce asi 80Dh
Taxi by měli mít fix za 7Dh zde ve městě.

Místní sim karta, kterou jsem dostal na letišti se nepřihlašovala do sítě - nebylo třeba ji měnit ale jen nějak aktivovat. Na čísle 555 vám francouzsky poradí... teda tomu kdo rozumí se povede doklikat na sms s nastavení sítě. Jinak za 20Dh je 1GB dat a za 50Dh je 4GB dat. 3g minimalně zde v Essaouiře frčí. Jinak je přednabita asi na 14Dh. Na letišti je pro turisty zdarma.

Vyplatí se přes poledne relaxovat .. na focení je moc ostré světlo. A hlavně je to minimálně na začátku opravdu hic.

A opravdu by se francouzština hodila;)


NA KOHO JSME ZAPOMNĚLI...

no na Kevina rozhodně ne! Ale pan domácí nás zamknul na balkoně! Ještě že dvě pod terasou jdoucí turistky byly ochotné zazvonit a vyřídit vzkaz že bez spacáku na střešní terase nespíme.