středa 24. června 2015

Fés podruhé, klapka ááá akce

Ráno jsme si dali sraz s Abdulem na 10 hodinu, abychom všechno stihli. O to větší překvapení pro nás bylo, když jsme se vzbudili v 9:50. Abdul je tu na čas, ale uklidňuje nás slovy "kdo pospíchá, doběhne dřív na hřbitov". Čímž naznačuje ať klidně posnídáme a vyzdvihuje to, co už dávno víme, tedy že místní kuchař, jehož jméno nevíme, ale říkáme mu důvěrně Láďa, vaří výborně.
Po snídani nasedáme do Abdulova bouráku, který vypadá, že lisu na auta utekl opravdu o vlásek a vyrážíme ... "Těď pojedeme na sever a pak se kolem hradeb mediny vrátíme na jih" oznamuje nám Abdul. Nejdřív tedy jedeme do místní keramické dílny, kde nám nezapomíná zdůraznit, že sem už normální taxíky nemůžou. U dílny, která je pěkně zastrčená za městem nás předává místnímu majiteli, protože po dílnách prý průvodcovat nesmí. Krom toho, že jsou určitě domluveni na provizi pokud někdo něco koupí, neb nás stále ujišťuje, že to nejlepší dostaneme pouze v těchto dílnách, jinak je to čínská náhražka, tak nás také ujišťuje, že pokud nic nekoupíme, nic se neděje. A to, to je opravdu k nezaplacení :)
 

Jakmile projdeme průchodem do dílen, obklopí nás malé nádvoří plné surové hlíny, střepů a mozaiek, zvuk kladívek jak opracovávají místní dělníci kousky střepů a vrzání hrnčířských stolů, kde vznikají nové výrobky. Postupně procházíme všechny fáze výroby. V místnosti, kde se výrobky barví před vypálením, jsme kluky malířský zaujali ... hledají, kde leží Česká Republika a chlubí se, že ví, že už nejsme Československo a chtějí naše Keeny (boty) vyměnit za tajin (jídlo) :D Pak už míříme na shop, kde nevíme kam se dřív podívat... "Can we take a photo?!" Yes of course" ... což se za chvíli mění na poznámku, "Já myslel pár snímku, ne že mi nafotí celý obchod". Nechali jsme se trochu unést a tak nakupujeme par drobností a Abdul nás po venkovním okruhu kolem hradeb staré a nové Mediny veze na jih, kde zastavuje uprostřed silnice ... "go, go, quickly" pobízí nás z auta k vyšlapanému placu za silnicí. "Fortress, fortress" ukazuje na protější kopec a za nás. "Obě bránili město od dávnověku" ... vyhlídka je lehce dostupná i bez průvodce a úchvatné pohledy na celou Medinu, ze všech stran obehnanou hradbami končícími v nedohlednu. Vyhlídka je dostupná i bez průvodce, pokud se branou Bab Aïn Azleten vydáte na hlavní silnici Route du Tour de Fes, kde zabočíte doleva podél hradeb. Po chvíli by jste měli na vyhlídku dojít.

Abdul parkuje hned za branou Bab Aïn Azleten a spletitými uličkami a souky nás provádí až do jižní části Mediny, kde nás spleti uliček dovádí až k Place en Nejjarine se stejnojmenou mozaikovou fontánou. "Do you want to go to muzeum?" ukazuje na otevřené dveře muzea Musée du Bois. "No, but maybe foto?!" ..."no problem" a dává se do řeči s hlídači. Pak zamíříme k mešitě Zaouia Moulay Idriss II, která stojí opodál. "Zde byla v minulosti hranice, odkud dál do Mediny směli pouze muslimové", vyzdvihuje jako jednu z mnoha informací Abdul. Dnes je již všechno jinak a můžeme fotit i vnitřek. Pouze nesmíme překročit práh a pokud jsou tam nějací lidé, kývnutím požádat o svolení. Kairuánská mešita (kam si Abdul odběhne na polední motlidbu) a studentské koleje Medresa el Attarine hned pod mešitou, uzavírají prohlídku po úžasných stavbách mediny.
 
Nyní míříme do koželužen Chouwara, které jsou největší ve Fesu a fakt se na ně těšíme. Koželužny jsou celkem daleko ve spleti uliček a jsme rádi, že je nehledáme sami. U vchodu nás Abdul opět předává do rukou místního obchodníka. "Hellou, I know you" hlásí se hned chlapík k Vaškovi, moc nechápeme, ale podle úsměvu kolem sedících žen usuzujeme, že je to jeho taktika. Jakmile otevře dveře na vrchní terasu jeho obchodu, obklopí nás neidentifikovatelný smrad, který těm v těch nádržích fakt nezávidím. Panoramata jsou to vážně nádherná, ale business je business, takže nám chlapík vysvětluje rozdíl mezi oslí, kravskou, ovčí a velbloudí kůži a dokazuje nám, že i když sice velbloudí hovno hoří, jeho kůže rozhodně ne. Během prohlídky obchodu nás odrazuje od koupě výrobků z osli kůže, které jsou údajně všude na trzích a i on tu pár levných kousků má a zavádí nás do části s panskými bundami. Přátelsky mu vysvětlujeme, že nic nekoupíme, ale že je to tu super. Když dojde jeho posila, očividně se nesesychronizovali, a když se ho ptám kolik stojí bunda z oslí kůže, trvá na tom, že z toho se nic nedělá, "in morocco, no dunkees" ...hm, jen během cesty sem jsme jich potkali asi 20, ale nechali jsme ho v tom. Za prohlídku platíme 20 Dh, které by měli sloužit jako dýško pro dělníky, které jsme fotili, ale čert ví, a vyrážíme dál. Obdobně probíhala návštěva v manufakture koberců, kde na informaci, že jsme batůžkáři, dostáváme odpověď " No problem my friends, you are in Marocco, we have a flying carpets" :D ...jelikož je ramadan a Abdul nemůžu jíst ani pít, je rád, že může nějak využít den a nemyslet na hlad, takže nás bere ješte do manufaktury na výrobu hedvábí. Neměli jsem tušení, že se na výrobu používají vlákna z kaktusu, zajímavé. Na závěr navštěvuje bylinkářskou dílnu. Celý výlet nás vyšel na 250 Dh, což je standardní sazba za půl dne, s námi však díky ramadánu strávil Abdul přes 5 hodin. Abdula je možné najít na stránkách www.tourfes.com a rozhodně má naše doporučení ;). Cena je vždy za průvodce tj. neplatí se počet lidí, ale horní hranice tam určitě bude.
 
Pěšky se pak vracíme opět branou Bab Aïn Azleten podél venkovnich hradeb zpět k našemu hostelu u brány Bab Boujeloud. Je to výrazně jednoduší než zkrze uličky Mediny. Hned u brány Bab Mahrouk (brána nad Bab Boujeloud), je autobusové nádraží odkud bereme za 10 Dh taxi na vlakové nádraží, abychom zjistili jakým vlakem pojedeme zítra do Meknes. Vlaky jezdí každou hodinu, takže vybíráme ten 8:40 a míříme MHD číslo 10 zpět do hostelu. V buse se s námi dávají do řeči dvě studentky místní univerzity, z jejichž pohledů je znát, že jsme pro ně atrakce :) Večer si dáváme za 7 Dh ještě čaj ve stylovém café se super terasou Café clock a jdeme spát.


Souhrnný přehled cen:
Oficiální průvodce 250 Dh/půl dne, 500 Dh/den
Odměna pro dělníky za focení v koželužnách 20 Dh
Vstup studentské koleje Medresa el Attarine 10 Dh
Taxi 10 Dh (obecně to tak vychází i dle taxametru, pokud ho taxikář má, nemá smysl smlouvat)
MHD 3,5 Dh
Mátový čaj v Café Clock 12 Dh

2 komentáře:

  1. Jen pro upřesnění:) Hedvábí se nevyrábí z kaktusových vláken, ale ze smotků borce morušového. Pokud tam tedy vyrábí něco z kaktusových vláken a vydávají to za hedvábí...nejlépe i cenou za hedvábí obvyklou, tak je to zas jeden z jejich obvyklých podvodů jak vylákat peníze:)

    OdpovědětVymazat
  2. To je jen jako dalši material. Do některých tkanin. Ne do 100% hedvabi ;) jsem to asi neformuloval ideálné.

    OdpovědětVymazat